Africký mor prasat: co smíš udělat s divočákem podle pásma

Co AMP je a proč je tak úporný

Africký mor prasat je nakažlivé virové onemocnění prasat domácích i divokých. Virus je velice odolný — zůstává infekční řadu měsíců ve zmraženém či sušeném mase a v masných výrobcích vyrobených běžnými technologickými postupy. Uzení ani mražení ho nespolehlivě nezničí.

Na člověka ani na jiné druhy zvířat se nemoc nepřenáší. To ale neznamená, že s tím nemáš co dělat — člověk, domácí zvířata a předměty včetně oblečení mohou sloužit k přenosu a šíření viru. Ty sám neonemocníš, ale klidně ho odvezeš na botách, v autě nebo v kusu masa, který někomu dáš.

Pásma I, II a III: podle nich se řídí všechno

Oblasti s rizikem výskytu jsou rozdělené na uzavřená pásma I až III (podle přílohy nařízení EU 2021/605) a v každém z nich platí jiná omezení pro nakládání s ulovenou zvěří, zvěřinou a výrobky z ní.

• Pásmo I — oblasti, kde AMP nebyl úředně potvrzen ani u chovaných, ani u volně žijících prasat.
• Pásmo II — AMP se vyskytuje pouze u volně žijících prasat.
• Pásmo III — AMP se vyskytuje u chovaných prasat.

V uzavřených pásmech platí obecný zákaz přesunu všech produktů pocházejících z volně žijících prasat. Výjimky může povolit krajská veterinární správa nebo Ústřední veterinární správa.

Nejdřív laboratoř, pak teprve otázka „co s ním“

Ve všech třech pásmech platí jedna společná vstupní podmínka: kus musí být laboratorně vyšetřen na AMP a výsledek musí být vyhovující. Když není, je zvěřina nepoživatelná — tečka. Žádná z dalších možností se neotevře.

Teprve při vyhovujícím výsledku se ptáš, co s kusem smíš. A odpověď se liší podle pásma.

Pásmo I: nejvolnější, ale ne bez hranic

Z pásma I může být uvedena na trh i nezpracovaná zvěřina nebo výrobky z ní vyrobené běžnými technologickými postupy. Otevřená je i cesta přímého prodeje konečnému spotřebiteli lovcem a osobní spotřeba lovcem.

Hranice je ale jasná: zvěřina ani výrobky nesmí opustit území České republiky. Vyvézt se dají pouze masné výrobky vyrobené zvláště k tomu určenými metodami zpracování, které zajistí zmírnění rizika přenosu AMP — a takové zpracování musí proběhnout ve schváleném podniku.

Pásmo II a III: tady to začíná bolet

V pásmech II a III nesmí ulovená prasata divoká ani jejich maso pásmo opustit. A co je pro spoustu myslivců překvapení: je tu zakázán i přímý prodej ulovených prasat a masa z nich lovcem konečnému spotřebiteli.

Zůstávají v podstatě dvě cesty: osobní spotřeba lovcem, nebo předání ke zvláštnímu ošetření ve schváleném podniku. Z pásem II a III lze vynést pouze masné výrobky vyrobené zvláště k tomu určenými metodami zpracování ve schváleném podniku — takové výrobky je pak možné uvést na trh v celé EU.

Jinými slovy: pravidla malých množství, o kterých jsem psal v článku Zvěřina na trh, platí — ale v pásmech II a III je ta cesta přímého prodeje spotřebiteli u černé zvěře zavřená.

Dvě vyšetření, ne jedno

Aby to bylo úplné: vyšetření na AMP nenahrazuje vyšetření na svalovce. To je povinné u černé zvěře vždycky, i mimo jakékoli pásmo, a jde o dvě různé věci. Kus v uzavřeném pásmu tedy potřebuje obojí — a u obou platí, že bez vyhovujícího výsledku se se zvěřinou dál nepracuje.

Co si z toho odnést

Zjisti, ve kterém pásmu tvoje honitba leží, protože podle toho se řídí úplně všechno ostatní. Kus nech laboratorně vyšetřit a teprve pak řeš, kam smí. Počítej s tím, že v pásmu II a III je přímý prodej spotřebiteli u černé zvěře mimo hru. A ber vážně tu část o přenosu na věcech — boty, pneumatiky a maso v tašce jsou reálná cesta, jak virus dostat tam, kde ještě není.

Pásma se mění podle nákazové situace a leták SVS má výslovně jen informativní charakter — vždycky je potřeba sledovat aktuální mimořádná veterinární opatření a platné znění nařízení. Aktuální stav najdeš na webu Státní veterinární správy.