Milan
Celou sérii Jak vybrat lovecký nůž jsem stavěl na teorii — ocel, tvar čepele, zámek, broušení, údržba. Tenhle poslední díl je naopak: co z toho reálně nosím já, a proč jsem u každého kusu zůstal místo toho, abych ho po sezóně vyměnil za něco jiného.
Böker Magnum — pevná čepel na naháňky
Tohle je nůž, který jde ven jako první při každé naháňce. Pevná čepel bez kloubu (viz Pevná čepel vs. zavírací nůž) znamená, že se nemusím starat o nic uvízlé v mechanismu — po práci ho opláchnu, otřu a je hotovo. Nylonové pouzdro s poutkem na opasek je po ruce, i když mám rukavice.
Je to nůž, na kterém přesně vidím, proč dávám přednost jednoduché konstrukci před cokoliv-umí multitoolem: dělá jednu věc a dělá ji spolehlivě, pokaždé.
Muela s parohovou rukojetí — nůž, který nemusím, ale chci
Tenhle nůž je přiznaně víc o vztahu k řemeslu než o čisté funkčnosti. Parohová rukojeť vypadá skvěle a je to kus, který dědíš dál, ne kupuješ na sezónu — ale (viz rozcestník) za mokra klouže víc než texturovaná guma, takže ho nesahám v dešti nebo při intenzivnějším porcování. Používám ho spíš na drobnější, přesnější práci a jako nůž, který mám u sebe, i když zrovna nejde o výkon, ale o to mít po ruce něco pořádného.
Morakniv — nůž, co půjčím komukoliv
Ocel 14C28N (viz Oceli na nože) se nesnaží být nejlepší na světě (ale pro mě je) — snaží se být snadno naostřitelná, a to je přesně důvod, proč Morakniv nosím jako primární nůž. Gumová texturovaná rukojeť drží i mokrá a zakrvácená, a když se ztratí nebo zničí, nebolí to jako u dražšího kusu. Je to nůž bez emocí a kompromisů, ve smyslu, že prostě funguje a nemusím si dávat pozor, komu ho svěřím.
Mikov — kapesní zavírák, co jde všude
Tenhle nechodí do honitby jen tak — jde se mnou prakticky kamkoliv. Pilka a menší čepel na drobné práce, řezání provazu, oprava vybavení. Slip joint bez zámku (viz Pevná čepel vs. zavírací nůž) mi u tohohle typu použití nevadí — na silový řez ho stejně nepoužívám, na to mám pevnou čepel, ale vyvrhnout s ním není problém.
Co mají společné
Žádný z těchhle čtyř nožů nenahrazuje ostatní — a to je vlastně shrnutí celé série. Nekupuješ „ten nejlepší nůž“, kupuješ nástroj pro konkrétní práci. U mě to vyšlo na tuhle čtveřici; u tebe to může být jinak, podle toho, co v terénu reálně děláš (viz K čemu nůž v revíru vlastně potřebuješ).
Společné mají i to, že po každém použití projdou stejným rituálem — otřít, omýt, osušit, naolejovat (viz Péče o nůž po lovu). Na omytí v terénu, kde není po ruce voda, si beru PET sprchu z Dílny — malá věc, ale řeší přesně tenhle konkrétní problém.
Časté otázky
Kolik nožů reálně potřebuju do honitby?
Stačí jeden rozumně univerzální na začátek. Druhý a třetí přibudou přirozeně, jakmile zjistíš, na co ti ten první nestačí — u mě to byl postupný proces, ne jednorázový nákup.
Vyplatí se dražší nůž s parohovou rukojetí?
Pokud ho bereš jako řemeslný kus, na který jsi hrdý, ano. Jako čistě pracovní nástroj na vyvržení v dešti ne — tam vyhrává gumová nebo texturovaná rukojeť.
Verdikt
Tohle byl poslední díl série o výběru loveckého nože — od rozcestníku přes oceli, pevnou čepel vs. zavírák, broušení až po péči po lovu. Vybavení, které nosím, není vzor k okopírování — je to jen důkaz, že správná odpověď na „jaký nůž si koupit“ zní: podle toho, co s ním budeš dělat.